Říjen 2013

Opravdový apple pie

24. října 2013 v 23:30 Buchty, koláče, bábovky
Na tento jablkový koláč jsem se chystala opravu už hodně dlouho. Poprvé jsem ho ochutnala před mnoha lety u Gill v Anglii. Byla to láska po první lžičce. Gill ho podávala teplý s kopečkem zmrzliny nebo s vanilkovým krémem. Naposledy jsme si na této dobrotě pochutnávali loni v záři. Strávili jsme u Gill a Davida krásné tři týdny. Tentokrát si s námi užíval i Filip. Měl sice jen půl roku, ale cestu zvládl perfektně. Spousta lidí si ťukala na čelo před dvěma lety, když jsme za Gill a Davidem jeli jako rodina poprvé. Šárka měla tehdy 1,5 roku, Evka o dva víc a já byla asi ve třetím měsíci. Následující rok náš šílený plán jet s třemi mrnňaty autem opět tak daleko přijalo okolí poměrně chladně. Napřesrok bych tam ráda vyrazila zase, ale spíš než cestovat budeme budovat.

Gill mi recept na svůj apple pie dala již před mnoha lety, ale do jeho pečení jsem se pustila až minulý týden. Správně mě na to naladila knížka, kterou jsem dostala na Vánoce. Je plná skvělých receptů na sladké dobroty. Už jsem jich několik vyzkoušela a naposledy jsem se tedy odhodlala k tomuto jablečnému koláči. Asi mě přesvědčil podrobný recept a hlavně názorný obrázek.

Kdekdo anglickou kuchyni kritizuje, ale já ji mám ráda, nebo alespoň to, co nám z ní připravila Gill. Chutnalo mi všechno, co nám uvařila kromě jedné věci. S Honzou nejsme vybíraví, ale vepřové ledvinky jsme přes veškerou svou snahu nebyli schopni pozřít. Honza stále myslí na moře a možná při vzpomínce na anglické vlnky dostane chuť na fish and chips. Toto jídlo, byť masné, je božské. Pomalu se slzou v oku vzpomínáme na rybu, kterou se nám tady zatím nepodařilo koupit a bohužel asi dlouho nepodaří. Ryby jsem se naučila pořádně jíst opravdu až v Anglii. Během studia na univerzitě jsem u Gill a Davida strávila několik týdnů a od té doby se nebojím připravit lososa nebo pstruha. Díky Gill miluju krevety, hlavně ty, které musím nejprve vyloupnou z krunýřku. Občas dělám Shepherd´s Pie (masová směs pod bramborovou pokličkou). V plánu mám Gillin triffle nebo pie (koláč) s masovou nádivkou místo jablek.

Nevím, kolik si toho z naší cesty pamatují holky. Evce možná něco v paměti uvízlo. Svou první a zatím jedinou anglickou větu stále nezapomněla. Přece jen ji maminka angličtinářka jednu, pro ni velice důležitou, naučila: I like strawberry ice-cream.

Svým prvním apple piem jsem prý Honzovi radost neudělala. Se slovy: To mi už nikdy nedělej, si přidával druhý kousek a poprosil o další na svačinu do práce. Každému, kdo tento koláš zkusil, moc chutnal. Moje holky nebyly výjimkou. Ještě ten večer, co jsem ho upekla, si ho daly teplý s troškou zmrzliny jako dezert po večeři.

Výsledek je božský, ale příprava byla poněkud náročnější. Recept radil, aby za mě všechnu práci udělal robot, o kterém zatím jen sním. Místo robota jsem zaměstnala ruce. Šlo to ztuha, horní končetiny mě bolely, protože se mouka s tukem nechtěly spojit. Nakonec se mi to přece jen povedlo, ale při rozvalovámí těsta na tenké pláty opět došlo k problému, těsto se drolilo. Naštěstí jsem ho nakonec rozválela mezi dvěma foliemi. Při druhém pokusu jsem poměr surovin lehce upravila, ubrala jsem trochu mouky. Výsledné těsto bylo masnější a šlo hezky spojit i rozválet.

PRAVÝ APPLE PIE

Těsto:

520 g hladké mouky
250 g másla (já použila stellu, šlo by to určitě i s herou)
4 lžíce studené vody

Na pracovní plochu dám mouku, na kousky nakrájený tuk a asi dvě lžíce vody a pomalu začnu vše zpracovávat dohromady. Přidám zbytek vody, pokud se těsto stále drobí a nechce pěkně spojit přidám vodu nebo trochu tuku. S vodou se to nesmí přehánět. Hotové těsto rozdělím na dvě poloviny (obvykle už těsto rozdělím během zpracovávání, protože s menšm množstvím se snáze pracuje), vložím do sáčků a nechám alespoň hodinu odpočinou v lednici. Mezitím si připravím jablečnou náplň.

JABLEČNÁ NÁPLŇ

1, 5 kg jablek (oloupaných a nakrájených na kostičky)
150 g másla
3 lžíce skořice
150 - 200 g krupicového cukru (množství záleží na kyselosti jablek, vůbec mi přijde, že amíci příliš sladí)

V hlubším hrnci rozpustím máslo, pak do něj přidám tři lžíce skořice, promíchám a přihodím jablka. Důkladně je obalím ve skořicovém másle a nakonec vše zasypu cukrem. Dusím, až jsou jalbla téměř měkká. Před koncem odkryju pokličku a nechám zredukovat šťávu. Hotovou směs nechám zchladnout.

První polovinu těsta rozválím mezi dvěma foliemi a vložím do předem máslem vymazané kulaté formy o průměru 28 cm. Přečnívající okraje odříznu nožem. Na těsto naliju směs a tu překryju druhou polovinou těsta, které rovněž rozválím. Odříznuté okraje znovu rozválím a vykrojím z nich lístečky. V hrnku rozkvedlám vajíčko s trochou mléka a tímto koláč potřu, pokladu vyříznutými lístečky, které taky pomažu vejce. Do horní vrstvy udělám několik úzkých dír nožem, aby pára z jablek měla při pečení kudy unikat. Nakonec vše posypu krupicovým cukrem a formu vložím do trouby vyhřáté na 170 stupňů. Peču asi 40 - 50 minut.

Koláč je výborný ještě teplý s kouskem zmrzliny, ale garantuju, že rychle zmizí i studený.



Naše čevabčiči

24. října 2013 v 21:39 Mleté maso
Udělat něco pro mé děti z mletého masa je sázka na jistotu. Plněné papriky, špagety s boloňskou, karbanátky nebo třeba toto čevabčiči patří mezi jejich oblíbená jídla. Zatím ještě nemám mlýnek na maso, ale často o něm uvažuju a stále se nemůžu rozhodnout, jestli mám počkat a pořídit si svého robota snů, jehož součástí bude i mlýnek na maso, nebo jestli mám jít do Tescomy a koupit si jejich malý mlýnek, který prý krásně pomele nejen maso, ale i ořechy či strouhanku. Určitě by se na něj u nás neprášilo a byl by poměrně hodně vytížen. Pravdou ovšem je, že od té doby, co se chodím uklidňovat do práce, vařím mnohem méně, ale o víkendech něco rodině připravit musím.

Možná mi s mým váháním pomůže babička Anežka. Děda totiž o víkendu slavil své 86. narozeniny a my s mamkou jsme dědovi místo láhve slivovice daly tescomácký mlýnek. Babička o něj v létě projevila velký zájem, a protože ona slaví narozeniny v červnu a my s mamku chtěly, aby na něm mohla pomlít už ořechy do letošního vánočního cukroví, dostal mlýnek děda Gerhard. Děda miluje sladké, takže babičce na svém mlýnku umele ořechy a ona mu na oplátku upeče něco moc dobrého.

Nědělní oslava dědových narozenin se tradičně konala u nich doma. Účast byla 100procentní a ukázalo se, že naší rodině už jejich obývák začíná být pomalu malý. Uvědomila jsem si, kolik lidí se mohlo v neděli sejít díky tomu, že se jednou babi s dědou dali dohromady: tři děti, děvět vnoučat a zatím šest pravnoučat. Bylo tam hlučno, těsno, ale stálo to za to. Dokonce i mí kalouskové se chovali slušně. Občas tuto příjemnou změnu s Honzou potřebujeme, protože poslední dobou mám pocit, že u nás doma vládne tvrdá anarchie. Děti si dělají, co chtějí, já řvu, vyhrožuju, ale stejně to téměř k ničemu nevede. Uklidňuje mě jen to, že když si vyliju srdce nějaké své kamarádce, která má podobně staré děti, slyším z jejího hlasu podobnou beznaděj a často mi přijde, že jí do úst vkládám svá vlastní slova. Známé se staršími dětmi nad mými stesky obvykle jen mávnou rukou a vše přejdou slovy: Uvidíš, bude hůř.

Nechci svá robátka stále jen pomlouvat, ale často mi z nich tečou nervy. Pořád se u náš řeší žabomyší spory, Evka provokuje, Šárka ječí, Filip má období negativismu jako z učebnice. Vadí mu ranní oblíkání, vstávání z nočníku, sedání do auta, vysedání z něj a hlavně se za žádnou cenu nechce ráno rozloučit se svou motorkou (tú tú). Vzhledem k tomu, že u mamky má jinou, tu, na které jezdí doma, si s sebou nesmí brát. Takže každé ráno se opakuje tentýž scénář, Filipa musím od toho plastového vozítka odrthnout a řvoucího nacpat do autosedačky.

Mlýnek či robot. Zatím stále nevím, a proto si vepřové maso na naše čevabčiči nechávám umlít u pana Raidy. Následující recept mám opět od Věrky. Rychlé, snadné a velmi chutné jídlo.

NAŠE ČEVABČIČI

1/ 2 kg mlétého vepřového masa
1 vejce
2- 3 lžíce strouhanky
1 cibule (pokrájené najemno)
2- 3 stroužky česneku
sůl, pepř, majoránka

Všechny suroviny hodím do mísy, promíchávám a čekám, až se všechno krásně spojí. Z výsledné směsi modeluju menší šišky, které postupně obaluju ve strouhance. V pánvi, kterou ĺze strčit do trouby, rozpálím olej, všechny kousky opeču z obou stran. Nakonec maso posypu asi dvěma cibulemi pokrájenými na tenké proužky, zaliju vodou a pod pokličkou karbanátky dusím doměkka. Ke konci sunám pokličku a zdredukuju šťávu, pokud je jí hodně. Na závěr dám pánev na několik minut do rozpálené trouby asi na 200 stupňů a počkám, až maso a cibulka lehce chytí barvu.

K tomuto jídlu se podle mého názoru nejlépe hodí brambory a salát.