Prosinec 2013

Medové řezy

23. prosince 2013 v 21:19 Vánoce
Tuto dobrotu lze péct i během roku. Stačí jen místo malých čtverečků nakrájet větší kousky a výborný dezert ke kávě je na světě. Medové řezy si zamiloval náš Boban, a proto každý rok se snažím na tento druh cukroví nezapomenout. Recept mám od Věrky. Na těchto řezech se mi líbí to, že si pláty obvykle napeču pár dní předem a těsně před Vánocemi jen vyrobím vanilkový krém, všechno spojím dohromady, uzavřu do vzduchotěsné nádoby a řezy nechám pár dní odležet. Krém i marmeláda do těsta krásně nasáknou, pláty změknou a je hotovo.

Děcka cukroví samozřejmě milujou. Kdyby mohly, nejedly by asi nic jiného. Letos mi Evka pomáhala. Mazala linecké a byla schopná uválet velice pěkné rohlíčky. Linecké nám přišla pomoct mazat Andrejka a i jí to šlo velice pěkně. S Evkou chodí nejen do stejného oddělení do školky, ale také jednou týdně do kroužku malých chovatelů - Křečíků. Bohužel během školního roku na soukromé návštěvy je velice málo času, o prázdninách to bylo mnohem lepší. Snad v létě zase bude. Na letošní letní návštěvu Hana jistě jen tak nezapomene, Evka totiž Andy ostříhala ofinu. Výsledek nebyl tak zdařilý jako třeba Evčiny vanilkové rohlíčky, na stříhání vlasů bude Evička ještě muset zamakat. Nad Andrejčiným čelem vznikl celkem nevzhledný ježek. Haně se to podařilo trochu zamaskovat, Andy novým účesem trpěla určitě mnohem méně než její tatínek a dneska už po Evčině zásahu není ani památky. Třeba jednou moje předpověď, že z Evky se stane kadeřinice, přece jen vyplní. Šárka může skončit jedině jako herečka. Řekla jsem jí, že až bude větší, přihlásím ji do dramatického kroužku. Už dneska se těší a na potkání všem říká, že bude chodit do gramatického kroužku. Filipa podle jeho chuti k jídlu odhaduju na kuchaře. Takže se těším na stáří. Děcka budou žít ve velkoměstě. My s Honzou budeme děti navštěvovat, nejprve zamířím k Evce, ta mi vykouzlí na hlavě úžasný účes, pak nás v divadle pobaví Šárinka a nakonec skončíme ve Filipově vyhlášené restauraci, kde si naplníme břicha. Krásná představa.

Ještě mě čeká spousta vánočního pečení, než začnu pravidelně navštěvovat své děti ve velkoměstě. Určitě tuto dobrotu upeču ještě mnohokrát a třeba ji do toho velkoměsta budu dětem o Vánocích vozit.

MEDOVÉ ŘEZY

1 vejce
150 g cukru
2 lžíce MEDU
2 lžíce mléka
1 kávová lžička sody
40 g tuku (olej, sádlo, hera)

Všechny suroviny hodím do většího hrnce a za stálého míchání vařím, až obsah zpění a mírně zhnědne. Potom hrnec odstavím a přidám do něj 450 g hladké mouky. Mouku přidávám postupně, nejprve asi 3/4, zamíchám a těsto vyklopím na vál. Postupně zapracuju zbylou 1/3 mouky (někdy ani není třeba použít všechnu). Těsto zpracovávám velice rychle, když mám hladkou hmotu, rozdělím ji na tři stejně díly, dva schovám pod horký hrnec. Z prvního vyválím na pečicím papíře tenkou placku, přenesu na připravený plech a propíchám vidličkou. To samé udělám se zbylými dvěma díly. Peču ve vyhřáté troubě asi na 170°C poměrně krátce. Plech se musí hlídat. Po vychladnutí těsto rychle ztvrdne, je teda dobré přenést plát na rovnou podložku.

Při spojování nejprve pomažu první plát marmeládou (není špatné použít nějakou trochu kyselejší, kontrast sladkého krému a kyselejší marmelády se mi osvědčil), přiklopím druhým plátem, který pomažu krémem a zakryju posledním plátem. Výsledek dám přes noc do ledničky, pláty trochu nasajou, změknou a následující den se dají poměrně dobře nakrájet. Obvykle další den uschovám řezy do vzduchotěsné nádoby, kde krásně změknou.

VANILKOVÝ KRÉM

1 vanilkový pudink (uvařím jej ve 400 - 450 ml vody podle návodu, nesladím, pudink nechám vychladnout)
1 máslo
160 g moučkového cukru

Do mísy dám cukr, máslo a šlehám, postupně po lžících přidávám vychladlý pudink, nakonec zašlehám truchu rumu a trochu rozpuštěné rozpustné kávy (tu rozpustím v troše vlažné vody).

Výsledek nakrájím podle příležitosti. O Vánocích krájím na malé čtverečky, během roku jsou čtverce větší.

Vánočka

23. prosince 2013 v 18:56 Vánoce
O vánočku se pokouším již několik let. Obvykle se mi všechno daří, vánočka má ten správný tvar, v troubě ještě nabyde a správně zezlátne, ovšem když ji vytáhnu ven, často se, někdy více, někdy méně, propadne. Možná to tak dramatické není, jen obvykle očekávám dokonalejší výsledek. Chuťově se jí však nic vytknout nedá. Do své vánočky ale v žádném případě nesmím dávat rozinky, mandle, zkrátka všechno, co do správné vánočky patří. Rozinky bojkotuje nejen Honza, ale i můj taťka, který vánočku miluje. Miluje ji natolik, že si ji obvykle dává s točeným salámem a hořčicí, někdy na ni hodí rybičky v tomatě či rybí salát. Dává si ji s chutí s čímkoli vyjma marmelády nebo medu.

Holky si na vánočce pochutnávají a točák k ní zatím nevyžadují. Musím se ale přiznat, že jsem taťkovu vánoční kombinaci s točákem taky již několikrát měla a nutno uznat, že tato sladko slaná varianta není z nejhorších. Každopádně dávám přednost vánočce pomazané máslem a marmeládou.

Letos u mě Ježíšek byl asi o měsíc dřív a nadělil mi robota mých snů. Takže můj nový krásný bílý Kenwood se skleněnou mísou se stal mým novým pomocníkem. Narozdíl od mých ostatních tří pomocníků mě zatím ještě nenaštval, udělá bez řečí, co mu poručím a pečení s ním je jedna báseň. Zvládl připravit těsta na cukroví a těsto na vánočku. Šlehá, hněte, dokonce i mele maso, zkrátka paráda. Moc jsem se svým praktickým dárkem spokojena a snad na mě pod stromečkem čeká i něco nepraktického.

Těst na vánočku jsem pročetla nesčetně, v zásadě se liší pouze v druhu použité mouky. Ve většině receptů byla potřeba mouka hladké, ale našla jsem i vánočku z polohrubé mouky. Zkoušela jsem obojí a výsledkem je, že teď používám mouky obě, půl na půl. Dále jsem zjistila, že je třeba těsto nechat pořádně vykynout. Nemám nic proti tomu, ale přijde mi zbytečně (byť jsem to zkoušela taky) nechat vánočku kynout třeba přes celou noc. Těsto potřebuje něco kolem dvou hodin, pak z něj upletu vánočku a hotové dílo, nechám opět na plechu třeba i hodinu nebo o něco déle kynout dál.

Mí malí pomocníčci se na zítřejší snídani moc těší. Bude vánočka, ale hlavně Štědrý den a večer snad přijde i Ježíšek. Evka se těší, že oslaví své jmeniny a v adventním kalendáři se jí vylíhne poslední dáreček. Šárka je na tom o poznání hůř, jmeniny má až za půl roku a kapsičky jsem jí schovala, takže letos se jí poslední týden před Vánocemi nevylíhlo nic. V šuplíku to nejde. Čím si to zasloužila? Svou nevděčností. Zatímco Evka byla ráda za každnou maličkost, Šárka celkem hlasitě vyjadřovala svou nespokojenost s tím, že se jí už podruhé vylíhly ponožky. Tehdy jsem to ještě ustála, ale poté, co v kapsičce našla sponečky a gumičky a stropila pomalu hysterickou scénu, že takový dáreček nechce, rozzuřený Honza jí kapsičky strhnul, já je schovala a milá Šárinka sice slibovala, že se jí už všechno bude líbit, nic jí to ale nebylo platné. Dárečky ráno nachází jenom Filip a Evka. Šárka z toho překvapivě kdovíjak nešťastná není, tak já jen doufám, že tato lekce k něčemu byla a ona si snad něco s sebou do příštího roku odnese a za rok o tomto čase její kapsičky budou opět viset a ona bude přešťastná z každé maličkosti.

VÁNOČKA

1 kostka droždí (42 g)
125 g cukru krupice
250 ml mléka
300 g hladké mouky
300 g polohrubé mouky
125 g másla (rozpuštěného)
2 žloutky
špetka soli
1 vanilkový cukr
lžička sušené citronové kůry
lžíce rumu

Nejprve si připravím kvásek. Do menší misky rozdrobím droždí, přidám lžíci cukru a lžíci hladké mouky a všechno zaliju teplým mlékem. Zamíchám a nechám kvásek na teplém místě vzejít. Mezitím si do mísy proseju obě mouky, přidám oba cukry, sůl, žloutky, rum, citronovou kůru, rozpuštěné máslo, mléko, přidám kvásek a nechám makat robot. Jeho hák umí vypracovat opravdu excelentní těsto. Samozřejmě to jde i bez háku rukou, ale já jsem přešťastná, že moje ruka může v klidu odpočívat.

Hotové těsto dám na vál, lehce jej prohnětu rukama a vrátím zpět do mísy a nechám asi dvě hodiny kynout. Obvykle po hodině kynutí těsto z mísy vrátím opět na vál, lehce jej prohnětu a dám zpátky do mísy. Když je těsto vykynuté, rozdělím jej na devět stejně velkých kousků a začnu vánočku plést. S druhým a posledním patrem problém není žádný, druhé patro se plete ze tří pramenu stejně jako cop a na třetí patro si vezmu posední kousek těsta, vyválím z něj dlouhý váleček, ten rozdělím na dva díly a hezky jej smotám dohromady a dílo je hotové. První patro je nejtěžší, ze čtyř pramenů pletu pouze jen vánočku. Postup je následující: Položím prameny vedle sebe tak, aby směřovaly ode mě. Překřížím dva prostřední prameny, pravý přes levý. Pak uchopím ty dva prameny, které leží vlevo, a překřížím levý přes pravý. Totéž udělám s těmi vpravo. Potom se vrátím ke dvěma středovým a všechno zopakuju od začátku. Na obou koncím pak pevně stisknu prameny k sobě. Je dobré copy nechat úmyslně dost volné - potřebují dostatek místa na to, aby ještě mohly nakynout.

Jednotlivá patra kladu na plech, každé patro lehce zploštím rukou a pomažu rozšlehaným vajíčkem. Když mám vánočku sestavenou, zpevním ji špejlemi a vložím do vyhřáté trouby na 190°C. Peču asi pět minut, potom teplotu snížím na 150°C a peču přibližně dalších 45 minut.



Čokoládový pie s karamelem

1. prosince 2013 v 20:49 Buchty, koláče, bábovky
Tuto dobrotku jsem poprvé upekla tento týden. Plánovala jsem to již delší dobu, ale pořád se nenaskytla ta pravá chvíle. Až teď v pátek. Rok se s rokem sešel, advent je tady a taky naše pravidelné věnečkování. Již několik let v řadě se vždy před první adventní nedělí scházíme s kamarádkami a kolegyněmi z práce, abychom si vlastnoručně upletly adventní věnec. Původně jsme byly jen dvě, já a Šárka, a postupně se k nám přidávaly další, takže jsme byly nucecny se z jejího útulného bytu přesunout do větších prostor. Zachránila nás naše škola. Každý rok na přelomu listopadu a prosince obsadíme jednu třídu, každá si přinese materiál, dobrou náladu, tvořivého ducha a taky něco na zub. Letos jsem se teda pustila do čokoládového pie s karamelem. Nechci se chlubit, ale opět jsem uspěla.

Pletení věnců jsem propadla a každý rok se na to moc těším. Mým úkolem je udělat věnec nejen pro sebe, ale taky pro mamku na stůl a jeden na pověšení na dveře a taky jeden pro babičku. Letos jsem vyrobila jen pět venečku a jednu dekoraci se svíčkami na stůl místo věnce. Nějak není čas, v minulých letech jsem mnohem výkonější.

Dneska jsem se věnovala výzdobě bytu. Honza nějak této mé zálibě nemůže přijít na chuť. Vánočně vyzdobený byt, vůně cukroví a koledy s ním vůbec nic nedělají. Naštěstí mi do toho nekecá a nic mi nezakazuje. Stejně by to bylo marné. Holky ráno odjely k babičce, a když se vrátily, nadšeně běhaly po bytě a objevovaly nová a nová překvapení. V pokojíčku jim na okně visí vánoční světýlka, na vchodových dveřích a v jídelně visí adventní věnce, máme vánoční ubrus a spoustu jiných vánočních blbinek. V chodbě jsem na komodu postavila velkou skleněnou mísu a tu vyplnila baňkami. Možná to nebyl úplně dobrý nápad. Zatímco Filipa baňky nechávají zcela klidným, Šarka si nemůže pomoct, stále je přebírá a vytahuje. Čekám, kdy budu vysávat první střepy. V obýváku jásaly nad betlémem. Zatím tam máme sice jen pár sněhových závějí z papíru a prázdný chlév, ale v krabici na ně čeká spousta figurek. Letos jsem se rozhodla, že si každý večer každá z nich vybere jednu figurku a postupně až do Štědrého dne budeme betlém zaplňovat. Největší radost jim ale udělaly vánoční kapsičky. Když byla Evka malá, rozhodla jsem se, že jí z papíru vyrobím adventní kalendář a každý den ráno se jí tam objeví jeden dáreček. Šla jsem se poradit s Šárkou a ta mě přesvědčila, abych ho ušila. Zpočátku se mi do toho nechtělo, protože jsem k šití vždycky měla hluboký odpor, ale zkusila jsem to a dnes mě šití strašně baví. Dokonce mi před dvěma lety donesl Ježíšek můj první šicí stroj. Už mám pár výtvorů za sebou a spoustu před sebou. Ve skříni na mě čeká rozešitý quilt, tak snad příští rok bude hotový. Samozřejmě, že jsem musela ušít kapsičky i Šárce a loni i Filípkovi. Evka má vánoční stromeček plný kapes, Šárinka dáreček a Filípek vláček s 24 vagónky. Kapsičky jsou tedy jasným hitem číslo jedna. Už se nemůžou dočkat rána, až se jim tam vylíhne první dáreček.

ČOKOLÁDOVÝ PIE S KARAMELEM

Na korpus:
260 g hladké mouky
1/2 čajové lžičky soli
110 g másla (nebo jiného tuku)
3 - 4 lžíce studené vody

Z mouky, soli, tuku a vody vypracuju nelepivé těsto. Pokud se těsto stále drobí, může se přidat trochu tuku. Hotové těsto dám zabalené do sáčku uležet přibližně na jednu hodinu do ledničky. Potom ho rozválím mezi dvěma fóliemi a vyplním jím kulatou formu (průměr asi 28 cm). Na dno položim pečicí papír a vsypu na něj suché fazole, které papír přidrží. Vložím do trouby předehřáté na 200 °C a peču asi 15 - 20 minut. Poté formu s těstem vyndám z trouby, odstraním papír s fazolemi a koláč poliju karamelovým mlékem (např. karamelové Salko, plechovka obsahuje 375 g mléka, vylila jsem ho tam celé a koláči to neuškodilo, spíš naopak). Na karamel naliju čokoládovou náplň.

Čokoládová náplň:
100 g tmavé čokolády
100 g bílé čokolády
6 lžic rozpuštěného másla
2 vejce + 3 žloutky
4 lžíce třtinového cukru

V horké vodní lázni rozpustím obě čokolády a promíchám s rozpuštěným máslem. V míse vyšlehám elektrickým šlehačem vejce, žloutky a cukr, trvá to přibližně 10 minut. Čekám, až směs zhoustne a zesvětlá. Směs vmíchám do teplé čokolády a poté vliju na karamel.

Formu s koláčem vrátím do trouby tentokrám vyhřáté na 180 °C a peču dalších 20 - 25 minut. Povrch by měl nabýt a ztuhnout, ale stále by se měl trochu chvět. Upečený koláč nechám zchladnut a potom ho dám do lednice vychladit alespoň na 3 hodiny nebo přes noc. Před podáváním koláč pocukruju moučkovým cukrem.