Vánočka

23. prosince 2013 v 18:56 |  Vánoce
O vánočku se pokouším již několik let. Obvykle se mi všechno daří, vánočka má ten správný tvar, v troubě ještě nabyde a správně zezlátne, ovšem když ji vytáhnu ven, často se, někdy více, někdy méně, propadne. Možná to tak dramatické není, jen obvykle očekávám dokonalejší výsledek. Chuťově se jí však nic vytknout nedá. Do své vánočky ale v žádném případě nesmím dávat rozinky, mandle, zkrátka všechno, co do správné vánočky patří. Rozinky bojkotuje nejen Honza, ale i můj taťka, který vánočku miluje. Miluje ji natolik, že si ji obvykle dává s točeným salámem a hořčicí, někdy na ni hodí rybičky v tomatě či rybí salát. Dává si ji s chutí s čímkoli vyjma marmelády nebo medu.

Holky si na vánočce pochutnávají a točák k ní zatím nevyžadují. Musím se ale přiznat, že jsem taťkovu vánoční kombinaci s točákem taky již několikrát měla a nutno uznat, že tato sladko slaná varianta není z nejhorších. Každopádně dávám přednost vánočce pomazané máslem a marmeládou.

Letos u mě Ježíšek byl asi o měsíc dřív a nadělil mi robota mých snů. Takže můj nový krásný bílý Kenwood se skleněnou mísou se stal mým novým pomocníkem. Narozdíl od mých ostatních tří pomocníků mě zatím ještě nenaštval, udělá bez řečí, co mu poručím a pečení s ním je jedna báseň. Zvládl připravit těsta na cukroví a těsto na vánočku. Šlehá, hněte, dokonce i mele maso, zkrátka paráda. Moc jsem se svým praktickým dárkem spokojena a snad na mě pod stromečkem čeká i něco nepraktického.

Těst na vánočku jsem pročetla nesčetně, v zásadě se liší pouze v druhu použité mouky. Ve většině receptů byla potřeba mouka hladké, ale našla jsem i vánočku z polohrubé mouky. Zkoušela jsem obojí a výsledkem je, že teď používám mouky obě, půl na půl. Dále jsem zjistila, že je třeba těsto nechat pořádně vykynout. Nemám nic proti tomu, ale přijde mi zbytečně (byť jsem to zkoušela taky) nechat vánočku kynout třeba přes celou noc. Těsto potřebuje něco kolem dvou hodin, pak z něj upletu vánočku a hotové dílo, nechám opět na plechu třeba i hodinu nebo o něco déle kynout dál.

Mí malí pomocníčci se na zítřejší snídani moc těší. Bude vánočka, ale hlavně Štědrý den a večer snad přijde i Ježíšek. Evka se těší, že oslaví své jmeniny a v adventním kalendáři se jí vylíhne poslední dáreček. Šárka je na tom o poznání hůř, jmeniny má až za půl roku a kapsičky jsem jí schovala, takže letos se jí poslední týden před Vánocemi nevylíhlo nic. V šuplíku to nejde. Čím si to zasloužila? Svou nevděčností. Zatímco Evka byla ráda za každnou maličkost, Šárka celkem hlasitě vyjadřovala svou nespokojenost s tím, že se jí už podruhé vylíhly ponožky. Tehdy jsem to ještě ustála, ale poté, co v kapsičce našla sponečky a gumičky a stropila pomalu hysterickou scénu, že takový dáreček nechce, rozzuřený Honza jí kapsičky strhnul, já je schovala a milá Šárinka sice slibovala, že se jí už všechno bude líbit, nic jí to ale nebylo platné. Dárečky ráno nachází jenom Filip a Evka. Šárka z toho překvapivě kdovíjak nešťastná není, tak já jen doufám, že tato lekce k něčemu byla a ona si snad něco s sebou do příštího roku odnese a za rok o tomto čase její kapsičky budou opět viset a ona bude přešťastná z každé maličkosti.

VÁNOČKA

1 kostka droždí (42 g)
125 g cukru krupice
250 ml mléka
300 g hladké mouky
300 g polohrubé mouky
125 g másla (rozpuštěného)
2 žloutky
špetka soli
1 vanilkový cukr
lžička sušené citronové kůry
lžíce rumu

Nejprve si připravím kvásek. Do menší misky rozdrobím droždí, přidám lžíci cukru a lžíci hladké mouky a všechno zaliju teplým mlékem. Zamíchám a nechám kvásek na teplém místě vzejít. Mezitím si do mísy proseju obě mouky, přidám oba cukry, sůl, žloutky, rum, citronovou kůru, rozpuštěné máslo, mléko, přidám kvásek a nechám makat robot. Jeho hák umí vypracovat opravdu excelentní těsto. Samozřejmě to jde i bez háku rukou, ale já jsem přešťastná, že moje ruka může v klidu odpočívat.

Hotové těsto dám na vál, lehce jej prohnětu rukama a vrátím zpět do mísy a nechám asi dvě hodiny kynout. Obvykle po hodině kynutí těsto z mísy vrátím opět na vál, lehce jej prohnětu a dám zpátky do mísy. Když je těsto vykynuté, rozdělím jej na devět stejně velkých kousků a začnu vánočku plést. S druhým a posledním patrem problém není žádný, druhé patro se plete ze tří pramenu stejně jako cop a na třetí patro si vezmu posední kousek těsta, vyválím z něj dlouhý váleček, ten rozdělím na dva díly a hezky jej smotám dohromady a dílo je hotové. První patro je nejtěžší, ze čtyř pramenů pletu pouze jen vánočku. Postup je následující: Položím prameny vedle sebe tak, aby směřovaly ode mě. Překřížím dva prostřední prameny, pravý přes levý. Pak uchopím ty dva prameny, které leží vlevo, a překřížím levý přes pravý. Totéž udělám s těmi vpravo. Potom se vrátím ke dvěma středovým a všechno zopakuju od začátku. Na obou koncím pak pevně stisknu prameny k sobě. Je dobré copy nechat úmyslně dost volné - potřebují dostatek místa na to, aby ještě mohly nakynout.

Jednotlivá patra kladu na plech, každé patro lehce zploštím rukou a pomažu rozšlehaným vajíčkem. Když mám vánočku sestavenou, zpevním ji špejlemi a vložím do vyhřáté trouby na 190°C. Peču asi pět minut, potom teplotu snížím na 150°C a peču přibližně dalších 45 minut.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama