Březen 2014

Koláče bez kynutí

16. března 2014 v 11:10 Buchty, koláče, bábovky
Babička Tinka mě naučila nejen klasické kynuté koláče, ale i tyto, které sice potřebují droždí, ale nemusím čekat, až vykynou. Narozdíl od těch tradičních plním tyto tvarohem a nahoru pod posypku patří povidla. Ovšem ani maková nádivka nic nezkazí. Tyto koláčky vždycky potěší nejen Honzu a děti, ale taky zatím každého, komu jsem chtěla udělat radost. Ráda dělám radost těm, na kterých mi moc záleží. Kéž by tuto mou vlastnost zdědili mí kalousci. Zatím se jim snažím být tím nejlepším příkladem. Poslední dny budu ale jako radostné možná hodnotit s odstupem. Teď mě jejich nezničitelná energie spíš systematicky ničí. Celý den jsou na nohou, skáčou, blbnou, honí se, křičí, mrčí, a večer, když mají jít spát, se konečně zklidní, začnou si ukázkově hrát a je pomalu škoda je nacpat do postelí. Oni jdou často spát s nechutí, zatímco já do postele k smrti unavená padám. Obvykle mě neničí jen fyzicky, ale hlavně psychicky. V poslední době se velmi oteplilo a já opět nemohla nikde doma najít vhodné jarní čepičky. Přes zimu jim kebule narostly, ono se taky není čemu divit, ty blbosti, které se jim každý den rodí v hlavách, jistě potřebuji čím dál tím víc místa. Proto jsem dostala zářivou myšlenky vzít miláčky nakupovat. Nápad se zpočátku nezdál nijak šílený. Opak byl pravdou. Jít do nákupního střediska s třemi živly a plastovou motorkou navíc si asi trest zasluhuje. Vhodné pokrývky hlavy jsem našla až ve třetím obchodě, já byla na pokraji zhroucení, oni na vrcholu blaha. Při zkoušení čepic, chytání rozjetého Filipa na motorce a Šárky mizející každou chvíli mezi jinými regály, jsem už opravdu nevěděla, jestli se mám smát či brečet. Víc se mi do oči draly slzy zoufalství. Věděla jsem, že bez čepic domů přijít nesmím. Potřebovala jsem vyhrát alespoň jednu bitvu. Tímto chováním mi má drahá dítka radost opravdu nedělají. Ani dneska se jim to moc nedařilo. Pokud si Šárka myslela, že maminku potěší, když skočí Filípkovi do postele a podaří se jí přistát až na podlaze, tak se šeredně mýlila. Spodek postele jsem musela podložit Honzovými učebnicemi, aby Filípek dnes nemusel spát na zemi.

Mně nezbývá nic jiného než doufat, že když půjdu svým dětem příkladem a budu jim ukazovat, jak se má dělat radost, třeba pak jednou svou energii využijou i na něco jiného než na ničení rodičů.

KYNUTÉ KOLÁČE BEZ KYNUTÍ

Těsto:
5 dkg droždí
5 kostek cukru
1/4 l mléka
2 dcl oleje
1/2 kg polohrubé mouky
3 žloutky

Tvarohová nádivka:
250 g tvarohu
1 žloutek
1 vanilkový cukr
moučkový cukr (podle chuti)
trochu citronové kůry

Droždí rozdrobím do misky, přidám cukr a trochu vlažného mléka a nechám vzejít kvásek. Do velké mísy nasypu mouku a přidám zbylé suroviny, vliju kvásek a nechám makat robota. Pružné, nelepivé těsto dám na vál, postupně ho rozdělím na menší dílky. Každý dílek naplním tvarohovou nádivkou. Zabalím, vytvaruju kulatý koláček a položím ho na plech vyložený pečicím papírem. Každý koláček jemně rozplácnu (nejlépe to jde rukou, může se použít i naběračka) a pomažu rozpuštěným máslem.

Povidla smíchám s troškou rumu, přisypu skořici a tuto směs nanesu doprostřed každého koláčku. Nakonec koláčky ozdobím drobenkou.

Drobenka:
300 g hladké mouky
200 g tuku (máslo, hera) - změklé
100 g moučkového cukru

Na drobenku smíchám ve větší míse všechny suroviny dohromady. Pokud je drobenka příliš tuková přidám mouku, pokud se moc drolí, přidám tuk. Výsledná drobenka by se neměla příliš drobit, spíše by měla připomínat plastelínu. Z takové drobenky potom tvořím kousky a těmi ozdobím koláčky.

Hotové koláčky vložím do trouby rozpálené na 160 °C a peču dozlatova. Po vytažení z trouby koláče ihned opět potřu rozpuštěným máslem.



Čokoládová dortová lízátka

6. března 2014 v 23:10 Buchty, koláče, bábovky
Šárinka slavila narozeniny. Ještě rok a jedna ruka jí nebude stačit, když bude chtít prozradit svůj věk. Opět jsem se snažila, aby její narozeninový den patřil mezi ty speciální. Samozřejmě, že do programu speciálního dne školka patřit nemůže. Děti to přívítaly s radostí, já naivně věřila, že to bude super den. Zjistila jsem ale, že od té doby, co chodím do práce a s dětmi netrávím 24 hodin denně, jsem nějak tomu náporu odvykla. Díky celému dni strávenému s mou zvěří, jsem si opět uvědomila, jak ráda chodím vydělávat peníze. Na obranu svých dětí musím ale přiznat, že to nebyl úplně chytrý nápad tahat prcky během procházky do banky nebo na magistrát. Když mi tep začal nebezpečně stoupat, vytrvale jsem jim vyhrožovala, že je do obchůdku s čokoládovými bonbóny nevezmu. Toto místo bylo totiž cílem naší cesty. Do Šárčina speciálního dne obchod nabitý čokoládovými dobrotami patřit určitě musel. Je nový, pěkný a jsme zvědavá, jak dlouho se v našem městě udrží. Cesta domů byla o poznání horší, už jsem neměla žádnou zbraň, kterou bych na ně použila. Doma je žádné bonbónky nečekaly. Trošku fungovalo, když jsem Šárce hrozila, že se na čokoládová dortová lízátka pro děti do školky vykašlu. Nosit do školky bonbóny mi přišlo poněkud nudné, Šárka je taky speciální tvor, proto přece nemůže svou výjimečnost zabít něčím tak fádním jako jsou koupené bonbónky. Navíc mně se naskytla možnost opět něco tvořit.


Lízátka jsem nakonec upekla a spolu s Evkou je i nazdobila. Ráno je Šárinka hrdě nesla do třídy. Spolu s pohoštěním si tam s sebou vzala i novou sukýnku a panenku, dárky od nás.

ČOKOLÁDOVÁ DORTOVÁ LÍZÁTKA

Asi na 40 kuliček:
200 g másla (pokojová teplota)
200 g přírodního cukru
3 velká vejce
220 g hladké mouky
3 lžíce kakaa
1 lžička prášku do pečiva
100 ml mléka

Nejprve vyšlehám máslo s cukrem, postupně přidám vajíčka. V jiné misce smíchám mouku, kakao a prášek do pečiva a postupně to přimíchám do máslové hmoty. Nakonec do těsta vliju mléko a míchám. Hotové hladké těsto vliju do připravené formy na chlebíček a peču v troubě vyhřáté na 170 °C asi 45 minut.

250 g mascarpone
3 lžíce moučkového cukru

Vychladlý korpus rozdrobím do mísy, přidám mascarpone a moučkový cukr a vytvořím tmavou hmotu, z které se dají krásně udělat kuličky. Ty uložím asi na 4 hodiny do ledničky.

špejle
čokoládová poleva (tady se fantazii meze nekladou, může to být ve vodní lázni roztopená tmavá nebo bílá čokoláda, tentokrát jsem rozpustila trochu ivy a v ní rozmíchala červené potravinářské barvivo a pak následně rozpustila bílou čokoládu, vysledek nebyl špatný, ale k opravdu růžové to mělo hodně daleko, třeba byla chyba v barvivu)

Špejle postupně namáčím v čokoládě a zapíchávám do kuliček, opět je nechám chvilku v chladu. Potom rozpuštěnou čokoládu naliju do užší skleničky a kuličky v ní namáčím a přebytečnou čokoládu nechám okapat. V této fázi je důležité mít nachystaný kousek polystyrenu, do kterého lízátka zapichuju a hned je zdobím cukrářským zdobením. Se zdobením nesmím otálet, čokoláda tuhne poměrně rychle.