Pivní závin

19. srpna 2014 v 23:41 |  Buchty, koláče, bábovky
Jablka jsou velmi vděčné ovoce. Taky jeden z mála druhů, který jí všechny mé děti. Filípek si v poslední době oblíbil pomeranče. Bohužel se o ně neumí s nikým rozdělit. Na tom bude muset ještě zapracovat. Samozřejmě nehrozí, že by mu z misky ujídala pomeranče Šárka, ale Evka si dá každé ovoce s velkou chutí. Když se její ruka přiblíží k jeho přídělu, ječí a brání obsah zuby nehty. Filda se nám zamiloval do pomerančů a Evička zase do indiánů. A je to láska hluboká a intenzivní. Všechno začalo školkou v přírodě. Vrátila se nám z ním domů malá Apačka. Moc si to tam užila, i když se přiznala, že trošinku večer plakala, protože se jí stýskalo po mamince. Během prázdnin se její vášeň k rudochům začala prohlubovat. Dovolila jsem jí se každé úterý koukat na filmy s Vinnetouem. Výsledkem je, že se nám teď doma mnohem častěji vyskytuje místo naší dcery Nšo-či. Dokonce i účes přizpůsobila svému idolu. Momentálně touží po indiánském oblečku. Doufá, že jí ho ušije babička, ta zase doufá, že to Evku přejde nebo si najde jinou oběť. Evka si už namalovala model, po kterém touží. Před lety se podobně intenzivně zamilovala do kosmonautů. Honza jí jednou ukázal start raketoplánu, který Evule potom s obrovským nadšením zhlédla nesčetněkrát. Honza jásal, konečně jiný favorit než krtek nebo Pat a Mat. Dokonce s ním koukala několikrát na Apollo 13, to jí byly asi 4 roky. Takže její oslava čtvrtých narozin se nesla ve vesmírném duchu. Svíčky sfoukla z dortu - rakety a od dědy s babičkou dostala encyklopedii vesmíru. Jejím velkým přáním bylo, aby jí babička ušila skafandr. Ta se toho zhrozila, a k jejímu velkému štěstí, Evka byla v té době mnohem méně urputná než dneska. K šití vesmírného oblečku nakonec nedošlo, Evka na své přání zapomněla. Ovšem teď je naše Nšo-či o dva roky starší a po indiánském ohozu touží mimořádně. Šárka samozřejmě na Vinnetoua kouká taky, přece nepůjde v osm spát. Například minulý týden nám tvrdila, že už se těší na Vinnetou smrdí (později nám došlo, že myslí Vinnetou v údolí smrti). Naštěstí po oblečku zatím netouží, stačí jí pár fixů, kterými si na obličeji indiánku hravě za pár vteřin vytvoří. Když nemá k dispozici fixy, tajně si hraje s mými malovátky. Je vážně nepříjemné, když otevřu tvářenku od Bobbi Brown a místo losové vidím šedou. To mám chuť vraždit.

Tento závin chutná všem třem mým indiánům. Jeho těsto je křehké a velice dobře se sním pracuje. Už jsem ho plnila i mákem, ale jablka jsou jasnou jedničkou.

PIVNÍ ZÁVIN

300 g hladké mouky
125 g hery
13 lžic piva

Z výše uvedených surovin vypracuju těsto, které vložím do plastového sáčku a nechám alespoň půl hodiny odpočívat v ledničce.

Na rozválené těsto rozetřu opraženou strouhanku (stačí jí jen na másle opražit), přidám postrouhaná jablka, posypu skořicí a cukrem. Náplň by snesla určitě i nějaké vylepšení, ale nám to takto jednoduše chutná nejvíc.

Jedná dávka vystačí na tři záviny. Ty na plechu potřu rozpuštěným máslem a peču ve vyhřáté troubě na 160 °C 30 - 45 minut. Ihned po upečení potírám záviny zbytkem rozpuštěného másla.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama