Trhací česnekový chleba

12. srpna 2014 v 7:56 |  Pečivo
Už půl roku si užíváme života na venkově. Nic nám tu nechybí a moc se nám tu líbí. Je před námi ještě spousta práce, ale aspoň můžeme stále něco plánovat a na něco se těšit. Samozřejmě bych byla přešťastná, kdyby se naše zahrada alespoň vzdáleně podobala zahradám sousedů. Zatím vypadá jako zaplevelené oraniště. Bohudík máme všude kolem výborné sousedy a sousedky, kterým nevadí ani naše přítomnost ani přítomnost našich tří uřvanců. Snad jim to jednou budeme moci nějak na naší budoucí zahradě vynahradit. Pokaždé, když vyrazí do terénu, skončí u někoho z okolí. Jeden milý soused už dokonce i nakoupil pro naše děti džusy, přece aby nežíznily. Šárka, která nemá absolutně žádné zábrany, si bez jakýchkoli okolků řekne o pití, jídlo a pokud to jen trochu jde, nasáčkuje se k milým sousedům do baráku. Ač má zakázáno zvonit na okolní domy a dobývat se do nich, v jejím případě je to jako házet hrách na stěnu. Vyleze, vybere oběť, zazvoní a nějak se k sousedům infiltruje.

My s Honzou si pohostinnost svých sousedů ovšem taky užíváme. Grilované maso, pstruzi, vínečko, pivečko. Paráda! Naposledy jsme se domluvili na malé grilování se sousedy odvedle. Slíbili jsem, že naložím nějaké maso a společně ho pak sníme. Na jisté věci si ale já, zhýčkané žena z města, budu muset ještě zvyknout. V sobotu dopoledne jsem se vypravila s celou rodinkou koupit maso k místnímu řezníkovi. Samozřejmě nám to nějakou tu chvilku trvalo, než jsme se vypravili. Hic na zdechnutí. Šárka s Fildou jeli na kolech. Aby se jim jelo lépe, měli slíbenou zmrzlinu. Do řeznictví jsme dorazili lehce po jedenácté, prodavačka už vytírala, ale zavřeno ještě neměla. Když jsem se zeptala na kuřecí maso, zatvářila se tak, že na vepřovou panenku jsem se už raději neptala. Zkusila jsem ještě štěstí v obchodě u kostela. Tam se prodavačky taky víc než zákazníkům věnovaly čištění pultů. Nakonec jsem se na řadu přece jen dostala a od cesty do supermarketu mě zachránilo krůtí prso (předposlední maso v obchodě). Radost z úlovku masa mi opět zkazili mí zlatí teroristé. Dostali zmrzlinu, ale bez cirkusu se to neobešlo. Filípek si sice už umí krásně říct o míchanou zmrzlinu, ale když mu zmrzlinářka natočila višňovo-vanilkovou, řval, že takovou nechce. Konečně mi došlo, že míchanou myslí pouze vanilkovou. Děcka lízala zmrzku pod stromy ve stínu, tekla jim, Filip nesnáší, když má kapanec na tričku, tak se samozřejmě pod tím stromem dožaloval nového. Domů jsme opět jeli s řevem, protože Filípek skoro celou cestu ječel: ještě zmrzlinu, ještě zmrzlinu.

Doma si Filip musel třičko s jedním malým téměř neviditelným flíčkem od vanilkové zmrzliny sundat. Je hrozná cíťa, vadí mu i lehce mokrý rukáv. Baby můžou být mokré úplně celé a špinavé od hlavy až k patě a vůbec jim to nevadí.

K masu jsem se rozhodla upéct tento česnekový chleba, který jsem našla na zahraničním webu. Na obrázku vypadal úžasně. Úžasně i chutnal, nejlepší je ho sníst okamžitě. To jsme taky udělali, takže jsem nestihla pořídit ani archivní snímek. Určitě ho brzy udělám, protože tento chleba jsem nepekla naposledy.

TRHACÍ ČESNEKOVÝ CHLEBA (do dvou forem)

2 lžičky sušeného droždí
1 hrnek teplé vody
2 lžíce cukru
2 lžíce másla
1 hrnek teplého mléka
2 1/2 lžičky soli
5 1/2 až 6 1/2 hrnku hladké mouky

Do mísy naliju teplou vodu, nasypu do ní droždí a cukr, všechno promíchám a nechám 10 minut odpočinout. Potom přimíchám máslo, mléko, sůl a tři hrnky mouky. Nechám pracovat robot a postupně přidávám podle potřeby zbylou mouku. Těsto by mělo být hladké, nepřilepovat se ke stěnám mísy a pěkně tancovat kolem háku. Z vypracovaného těsta tvořím malé bochánky (měly by vypadat jako zmenšené Honzovy buchty). Ty namáčím do česnekem ochuceného másla.

OCHUCENÉ MÁSLO

8 lžic rozpuštěného másla
4 stroužky česneku (rozmačkané)
2 lžičky soli
nejlépe nasekané čerstvé bylinky (oregano, petrželka)

Obalené bochánky vkládám do formy (použila jsem formu na chlebíček, ale může být i dortová o průměru asi 20 cm). Chlebíčková forma je lepší. Pěkně se dá vyložit pečicím papírem a výsledek vypadá lépe. Je třeba ale mít ty chlebíčkové formy doma dvě. Těsto ve formách nechám asi hodinu kynout, mělo by se alespoň 1x zvětšit. Potom šup do vyhřáté trouby, asi na 200 °C, peču 35 - 45 minut.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama